Esence filosofie Julia Evoly

Následující text uspořádal administrátor webu JuliusEvola.net. Jde o výběr několika citací z Evolova díla a z tradiční moudrosti, které společně přibližují esenci filosofie a díla Julia Evoly.

***

Pozemský život je něco, pro co jsme se rozhodli a předem jsme přijali jeho eventuální problematické, odpudivé či dramatické stránky, i ty, které se obzvláště v epoše, jako je ta současná, mohou zřetelně projevit. Je to něco jako rozhodnout se pro účast na nějakém dobrodružství, misi či experimentu. V takové souvislosti může být princip zodpovědnosti a „věrnosti“ definován a akceptován, aniž by zde bylo zapotřebí odvolávat se na něco vnějšího, „heteronomního“.^[1]

•
•
Y
•
•

Každý ví, že konec dříve či později přijde, tudíž nastanou-li různé okolnosti, je lépe snažit se dešifrovat jejich skrytý význam, nalézt onu část, již lze pojmout v kontextu, který nám není cizí, ale navazuje na jakousi naši transcendentální vůli.^[2]

•
•
Y
•
•

(...) dnes jsou téměř všechny typické formy aktivity bezpohlavní, vyžadují „neutrální“ schopnosti, většinou intelektuální nebo praktické, které nemají žádný specifický vztah k jednomu či druhému pohlaví, stejně tak jako k té či oné národnosti či rase, a vykonávají se ve znamení absurdity, jež charakterizuje celý systém současné společnosti.^[3]

•
•
Y
•
•

Ohledně počtverné souvztažnosti v člověku (...) musíme ze všeho nejdříve zmínit sílu zemského prvku.

V „petrifikaci“ duchovního světa tvořené fyzickými smysly, v přerušení kontaktů, ve vnímání podmíněném dualistickým zákonem Já/ne-já je to síla soli, která působí. Ale Sůl, Tělo, Kámen a Země mají v hermetické symbolice stejný význam. Moc Země tak v člověku bude tou silou, která v něm skrze fyzické tělo probouzí materialistickou vizi světa.^[4]

•
•
Y
•
•

Voda, Vzduch a Oheň, jak je každý zná (tedy jako stavy fyzické hmoty), nejsou ničím jiným, než korespondencemi – hmatatelnými symboly – skutečných elementů označovaných hermetickými mistry jako „živoucí“. Samy o sobě jsou to jiné existenciální stavy, jiné modality vědomí, zcela oddělené od těla, které mohou, v souladu se svou nehmotnou povahou, transponovat principy všech věcí, stejně jako ve hmotné existenci v pozemském těle, všechny principy jsou analogicky transponovány a známy podle jejich projevů v elementu Země.^[5]

•
•
Y
•
•

Ostatní elementy – kromě Země – které dohromady tvoří „filosofické nebe“ mohou být zachyceny pouze vědomím odlišným od toho, které přichází z těla, a to i v případě, že by toto vědomí bylo zdokonaleno všemi prostředky moderní vědy. Princip tohoto poznání je „podobné je známé skrze podobné“ a východiskem je, že v podstatě člověka jsou obsaženy esence všech ostatních živlů, tedy potencialita k jiným stavům vědomí odlišným od toho ovlivněného elementem Země.^[6]

•
•
Y
•
•

Tak každý, kdo uctívá jiné božství, než sebe sama a myslí „On je jeden, Já jsem druhý“, neví. Je jako obětní zvíře bohů.^[7]

•
•
Y
•
•

Člověk, který zná skutečný význam učení Julia Evoly se stává způsobilým ke spojení s konečnou realitou, i když zůstane zde v tomto světě a bez ohledu na to, v jaké fázi života je.

•
•
Y
•
•

Život jako luk, duše jako šíp, absolutní duch jako terč. Sjednoť se v tomto duchu jako vystřelený šíp, který se zarazí do svého terče.^[8]

•
•
Y
•
•

Ti, kteří čtou posvátné knihy jsou lepší, než ti, kteří je ignorují; ti, kteří si je pamatují jsou lepší než ti, kteří je jen čtou; ti, kteří jim rozumí jsou lepší, než ti, kteří si je pamatují a ti, kteří je následují jsou lepší, než ti, kteří jim rozumí.^[9]

•
•
Y
•
•

Naše práce je konverze a změna z jedné bytosti do jiné, z jedné věci do jiné. Z hlouposti k síle, z tělesnosti k duchovnosti.

•
•
Y
•
•

V. I. T. R. I. O. L.

„Visita Interiora Terrae Rectificando Invenies Occultum Lapidem“

Poznámky

1. ^ Julius Evola: Jezdit na tygru, kap. Smrt. Právo na smrt, s. 251
2. ^ Tamtéž, s. 252
3. ^ Jezdit na tygru, kap. Vztahy mezi pohlavími, s. 230
4. ^ Julius Evola: Hermetic Tradition, kap. Soul, Spirit and Body, s. 45
5. ^ Tamtéž, s. 46
6. ^ Tamtéž.
7. ^ Upanišada Brihadaranjaka (1.4.10)
8. ^ Mundakópanišad 2.2.4
9. ^ Manuovy zákony, 12.103